Odmalička jsem milovala hudbu a čtení a obě moje vášně vyrůstaly spolu se mnou.

O knížky jsem prý jevila zájem už jako tříletá holčička, ale svou úplně první povídku, která čítala jen pár kapitol, jsem napsala až v jedenácti letech. Byl to tehdy pokus o western, či indiánku, ovšem vyšla z toho spíše parodie. Ještě dnes, když se s přáteli sejdeme, tak se nad vzpomínkami na jednotlivé úryvky docela dost nasmějeme.

Na střední škole jsem začala psát básně a píšu je dodnes.

Literární tvorbu jsem nikdy nestudovala, maturovala jsem na ekonomické škole.

K próze jsem se dostala o spoustu let později, kdy jsem si uvědomila, že mě to baví, naplňuje a že je to vlastně takový druh terapie, únik z reality do světa mé fantazie.